Pokračování učebnice zla (Blut aus Nord – Disharmonium – Undreamable Abysses)

• Blut aus Nord – Disharmonium – Undreamable Abysses
• 90 %
• Francie
• avantgarde cosmic black
• 2022
• Bandcamp
• Facebook
• Instagram

Dvě předposlední alba Blut aus Nord nepatří k těm nejlepším z jejich tvorby. Deus Salutis Meæ působí i po pěti letech od vydání stejně mimózně a nezáživně, zatímco na Halucinogenu pořád není nic halucinogenního. Očekávání nového alba proto nebyla kdovíjaká. O to víc Disharmonium – Undreamable Abysses nadchlo, a byť obdiv k němu není úplně bez výhrad, troufám si říct, že jde o nejlepší nahrávku kapely minimálně za posledních deset let.

Vindsval a W.D.Feld se vrací tam, kde jsou nejsilnější – k agresivitě a tomu, v čem vynikají nade všechny a čemu říkám kosmonstróznost. Novinka tím trochu částečně připomíná klasická a nejspíše vrcholná alba The Work Which Transforms God a Odinist – The Destruction of Reason by Ilumination. Oproti nim ale přidává na velkoleposti a razanci. Zároveň se naprosto vytratilo cokoli, co by jen vzdáleně připomínalo melodické části trilogie 777.

Disharmonium – Undreamable Abysses celou třičtvrtěhodinu uhání v prakticky neměnném zběsilém tempu. Intenzivní nápor, tlak a disharmoničnost, jíž jsou BaN mistry, tu zase jednou vytváří kotel plný surreálně-pekelného hnusu. První vrchol přichází v závěru skladby Tales Of The Old Dreamer, kde BaN svými zkroucenými pařáty strhávají kusy oblohy. Totéž se jim daří celou skladbou Neptune’s Eye, kde už se bavíme o učebnici zla. 

Disharmonium – Undreamable Abysses může ztrácet jen v jedné jediné věci. Přes všechen nesporný um a talent tvůrců vytvořit i po téměř třiceti letech existence obrovskou porci atmosféry, postrádá onu takřka totální nepřístupnost starých klasických alb. Staří BaN nám nedávají absolutně nic zadarmo, jen nás týrají a my je za to milujeme. S Disharmonium – Undreamable Abysses sice dostáváme kosmické peklo, ale na stříbrném podnose. V rámci měřítek kapely je album docela snadno čitelné, až moc přehledné a nalinkované. Může se tak stát, že se po čase deska trochu opotřebuje. 

Stejně tak bych se ale do krve hádal o to, že jsme svědky znovuzrození kapely tvořící jeden z hlavních pilířů black metalu.