Katarze, která neproběhla (Keep of Kalessin – Katharsis)

• 69 %
• Norsko
• Melodic Black / Death Metal
• 2023
• Back on Black
• Bandcamp
• Facebook
• Recenzuje: Juraj Hordubal
  

Každá velká kapela má nějaký příběh nebo něco, co se vám okamžitě vybaví, když vidíte jejich logo, obálku alba nebo je právě posloucháte. Pro mě jsou Keep of Kalessin kapelou, která na scénu vstoupila příspěvkem na tributním CD Mayhem „Originators of Northern Darkness“ – svou verzí skladby Buried by Time and Dust. A také kapelou, na jejichž EP Reclaim z roku 2003 nahrál bicí Frost ze Satyricon a vokály ikona Mayhem – Attila Csihár.

Slibný vývoj v jejich kariéře pak potvrdilo i album Armada z roku 2006. Sice už v obměněné sestavě bez hvězdných posil, ale přesto touto deskou KoK nastavili svůj budoucí směr a zanechali nesmazatelnou stopu v historii black metalu – podařilo se jim nahrát jedno z nejepičtějších a nejrychlejších alb té doby. Armada je masivní, komplexní dílo, nabité nápady a originalitou. Další deska Kolossus také není špatná, ale žánrově už se do tvorby KoK promítají i další vlivy a kapela postupně mění svůj výraz na melodický black / death metal. Účast v soutěži Eurovision song v roce 2010 chápu jako symbolické opuštění vod black metalu a undergroundu, což jsem tehdy považoval za trapnou epizodu a KoK mi zmizeli z hledáčku.

Současná tvorba se od té doby příliš nezměnila. Ze sestavy zmizel bubeník Vyl, který se věnuje své kapele Whoredome Rife a nahradil ho neméně rychlý Nachtan. KoK jsou ovšem stále velmi rychlí, možná i rychlejší než dříve. Pokud jste fanoušci kulometných sypaček a technicky brilantních breaků, pak si Katharsis užijete. Všechny nástroje zní v naprosto precizní souhře a zároveň je slyšet ohromná technická vyspělost všech muzikantů. Bohužel tento technický přístup vede i k tomu, že se toho děje většinu času až příliš mnoho najednou. Superrychlé bicí, sekačky na kytary, sólová kytara, basa, smyčcce, řev, chorály, to vše do mě buší najednou a působí to po několika skladbách už otravně. Chybí mi nějaká promyšlenější dynamika skladeb a zejména střídmost, pokud jde o pompéznost produkce a chorály. Když se pak celý kolos zastaví, přijdou KoK s nevkusnou
rockovou baladou Journey’s End, která do jejich tvorby pasuje asi jako šlehačkový dort na zabíjačku.

Keep of Kalessin se už kdysi vydali spíše cestou mainstreamové produkce pro velké stadiony a festivaly a nejspíš by chtěli patřit po bok kapel jako Amon Amarth nebo Behemoth. Zatím se to příliš nedařilo, jestli se to změní s vydáním Katharsis, uvidíme.