Skrz vesmír k podstatě vědomí (Doedsmaghird – Omniverse Consciousness)
V loňském roce nás kosmická loď DHG zavedla na mezihvězdnou pouť s albem Black Medium Current, a než její motory zcela vychladly, kapitán a tvůrčí síla Dodheimsgard, Vicotnik, se vydává na novou cestu.
Tentokrát však není sám. Na palubě nového projektu Doedsmaghird ho doprovází francouzský hudebník Camille Giraudeau známý z koncertních vystoupení DHG i projektu Smohalla. I když je Doedsmaghird na scéně novým jménem, jeho tvář působí povědomě. Hudba i atmosféra alba navazují na drsnější polohy Black Medium Current a starší tvorbu DHG.
Pokud vás poslední album DHG nechalo s pocitem neúplnosti, nebo pokud jste z něj byli nadšeni a chcete víc, Doedsmaghird vás nezklame. Zvuk je oproti DHG tišší, ale o to šílenější je smršť riffů, vířících rytmů a hypnotické elektroniky, která zde hraje ústřední roli. Po prvním poslechu se může deska jevit jako nepřístupná, ale postupem času se skladby odhalují a dovolují posluchači plně vychutnat jejich vnitřní krásu. Co Vicotnik opravdu mistrně zvládá, je skrývat melodie a chytlavé motivy pod vrstvou atmosférických zvukových chuchvalců, čímž potvrzuje své místo mezi nejzajímavějšími hudebníky současnosti.
V rámci skladeb na Omniverse Consciousness nás zve na cestu do nitra pekla, kde se pohybujeme napříč časovými osami a prohlubujeme vědomí, až se dotýkáme jeho samotné podstaty. nesmírně vtahující atmosféra alba, zvukové samply a elektronické prvky vytvářejí dojem nekonečného kosmického prostoru, který se plynule prolíná s metalovou brutalitou. I přes tvrdost si pak album udržuje vyvážený poměr síly a tíživé atmosféry.
Doedsmaghird na současné scéně plné uniformních a nezajímavých nahrávek působí jako zjevení. Nepotřebuje sázet na bezhlavou kakofonii, aby se vymanilo z průměrnosti, staví spíše na silných nápadech a propracovaných aranžích. Deska působí jako alternativní, extrémní soundtrack k filmu Interstellar, a to jí přidává na půvabu dvojnásob.