Svíravá prázdnota katedrálního města (Monasterium Imperi – Grimdark Compendium I.)

• Monasterium Imperi – Grimdark Compendium I.
• 85%
• Srbsko
• dark ambient / choir / chant
• 2024
• Bandcamp
• Facebook
• Recenzuje: Tomáš Kouřil

Grimdark Compendium je vyvrcholením tvorby Monasterium Imperi. Dark ambient / choir / chant projekt srbského autora, který si říká Scorpio V, se inspiruje univerzem Warhammer 40K, a na novince tuto tématiku přivedl k dokonalosti. Počínaje už obalem vytvořeným samotným autorem podle 3D modelu.

Starobylý kolos kdysi slavné církevní lodi Ixion IV se vrací ze své cesty napříč hvězdami do Megaměsta Gothium, jen aby našel opuštěné kláštery. Rozlehlé katedrální město majestátně ční do rozlehlosti vesmíru a ozývá se zapomenutými zpěvy zaniklého mnišského řádu.

Pokud podobné žánry nemáte v oblibě, nebude se pro vás album od předchozích až tolik lišit. Je v něm ale cítit posun k minimalismu a zároveň tvůrčí růst. Scorpio už má přece jen něco za sebou (celkový výčet jeho projektů a vytvořených alb je ohromující, co vychází pod jeho Prometheus Studio, najdete tady, a korunní projekt Metatron Omega pod křídly Cryo Chamber zase tu,) a je vidět, jak se za ty roky jeho přístup vycizeloval. Ze všeho, co stvořil pod značkou Monasterium Emperi, a co se inspiruje W40K, působí Grimdark Compendium nejvíc ponuře, i když je zvukově subtilnější než mnohé předchozí. Stojí totiž víc na nápadech, na síle jednotlivých motivů než na zvukové stěně.

W40K je ve všem 1000x velkolepější než ostatní sci-fi světy a podobně byl měla působit i jím inspirovaná hudba. Scorpiovi se tu ale pocit nedozírné velikosti podařilo vytvořit, aniž by nutně musel být přehnaně hlasitý. Zároveň nás topí ve slastném pocitu prázdnoty, tísně a strachu. Prakticky všechno ze světa W40K je brutální a explicitní, tady se ale pracuje s nevyřčeným, s chybějícím. A o to víc to funguje.

I kdyby Scorpio neměl za zády tak masivní lore, stejně by šlo o skvělou věc. Takhle nezbývá než se nechat slastně trýznit a přemýšlet, čí chorály se to rozléhají nekonečnými chodbami…