Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí (Besna – Krásno)

• Besna – Krásno
• 90 %
• Slovensko
• postblack
• 2025
• Bandcamp
• Facebook
• Instagram
• Recenzuje: Tomáš Kouřil

Besna své druhé album vydala symbolicky 16. ledna, 56 let ode dne, kdy se na Václavském náměstí na protest proti okupaci Československa upálil Jan Palach. Je mu věnovaná skladba Hranice, v níž také slyšíme jeho slova – “Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí.” Připomínat Palachovu oběť je v čase, kdy si slovenský premiér neváhá potřásat rukou s masovým vrahem, obrovsky důležité a Besna tak činí důstojně. Téma Palachova odkazu, nekritického přijímání autoritářů, společenské stagnace a války zvedá skrze hudbu, která vyniká mezi vším, co ve slovenském a českém prostředí vzniká.

Krásno atmosférou nijak nezaostává za minulým albem, možná je v tomto směru dokonce silnější. Minimálně jej překonává rychlostí a intenzitou, určitě také výraznější a čistší produkcí. Při prvním poslechu jsem byl až překvapený, jak mohutně deska zní a jak rychle uhání. Zvuková a instrumentální stránka je tu naprosto perfektní, i tak ale není tím, co se vám uloží v hlavě nejsilněji. Husí kůži i tentokrát vyvolává riffování. Besna má talent přijít s emotivními motivy, které obrovsky strhávají, zároveň v nich ale není ani špetka umělosti. Leckteré blackgaze kapely si o něčem takovém můžou nechat jen zdát. Chladný a odtažitý black metal, který jakoby neměl s člověkem nic společného, Besna proměnila v hudbu, která je naopak výsostně osobní, zároveň ale opravdová. Black metal je divadlo, postblack, který hraje Besna, je emoce sama.

Vydat silnou prvotinu je obrovsky zavazující, na vysoko nastavenou laťku se mnohdy těžko navazuje. Besna ale přichází s materiálem, který debut překonává. A zároveň se v zemi, kde se tak velká část obyvatel zhlédla ve vraždící diktatuře, nebojí témat jako svoboda, pravda a boj proti tyranii.