Skutečná tvář války (Panzerfaust – The Suns of Perdition – Chapter III: The Astral Drain)

• Panzerfaust – The Suns of Perdition – Chapter III: The Astral Drain
• 80 %
• Kanada
• black
• 2022
• Bandcamp
• Facebook
• Instagram
• Recenzuje: Juraj Hordubal

Smutnou pravdou je, že existenci lidstva protkává tragická nit krvavých a nesmyslných válek. Vždy vedených pod vlajkou ušlechtilých záměrů, avšak pokaždé hlavně s vidinou zisku v podobě moci a zdrojů. Skutečná tvář války je i jedním z ústředních témat kanadských Panzerfaust a jejich nejnovějšího počinu The Suns of Perdition – Chapter III: The Astral Drain 

Panzerfaust jsem zaregistroval teprve zhruba před rokem a půl, přitom se v temných vodách black metalu pohybují již od roku 2006. Výrazněji se do povědomí dostali až pod německým labelem Eisenwald, který má očividně čuch na severoamerické kapely – do jejich stáje patří i stylově podobní UADA z Oregonu. I na nich je vidět, že zámořská scéna je na vzestupu a tamní klima prospívá temnému zvuku.

Hlavními mozky black metalového kvartetu Panzerfaust je dvojice zakladatelů Goliath a Brock Van Dijk původem z Missisauga v kanadském Ontariu. Zařadit jejich aktuální desku jednoduše do šuplíku black metal by bylo zavádějící. I když název kapely evokuje legendární album Darkthrone, Kanaďané nám servírují mnohem bohatší porci temnoty než syroví a přímočaří Norové.

Temné a uhrančivé kompozice splétají postupně a nenuceně je kombinují s dalšími vlivy. Ty v pomalejších pasážích inklinují k mohutnosti Cult Of Luna a v těch rychlejších k polským Mgla. S těmi je pojí i poměrně vynalézavý a šikovný bubeník Alexander Kartashov, jehož doprovod je i v pomalých a monotónních pasážích vynalézavý, čímž udržuje posluchačovu pozornost a nenechá vás ukolébat nebo se nudit. Celková zvuková produkce desky je velmi kompaktní a funguje dobře ve všech polohách i tempech. Zajímavostí je, že nahrávání probíhalo v domovském Ontariu, zatímco mastering obstaral Sergei Lazar ve  studiu CDM v Moskvě. Pokud vám je to jméno neznámé, pak vězte, že jde o kytaristu ruské Arkony (ano, ta ruská s trylkující Mashou) a evidentně schopného mistra zvuku.

Jak už jsem zmínil na začátku, Panzerfaust se textově věnují válce, avšak ze strany temné a beznadějné spíše než militaristické. To umocňuje i jejich vizuální prezentace, kdy odraní a pokryti hlínou, jako by přežili svou smrt v zákopu. Téma tak popisují spíš fatalisticky a symbolicky z pozice těch, které osud vrhl do tlamy smrti, a poznamenané tím co viděli, je opět vyvrhl zpět. Zpátky do chladné a cynické reality života, který se křehce drží a krčí ve stínu zvěrstev války. Jaká změna oproti encyklopedicky výpravnému stylu ukrajinských kolegů 1914, jejichž popisy událostí první světové války působí místy až naivně.

Pancéřová pěst je levný a efektivní prostředek k odstranění nepřátelského tanku a ikonická zbraň druhé světové války. Levně Panzerfaust a jejich novinka  The Suns of Perdition – Chapter III: The Astral Drain ale rozhodně nezní a o jejich efektivitě také pochyby nemám. Přesvědčit se ostatně mohou návštěvníci probíhajícího Brutal Assaultu v Jaroměři, kde vystupují úplně poprvé. Stanou-li se však ikonami, ukáže až čas.